sobota 4. listopadu 2017

FIT VUT MMI - 4. semestr

Poslední semestr se vedl hlavně pod taktovkou DP. Tu asi nemá cenu příliš rozebírat, neboť má každý jinou, zkusím se k ní vrátit u státnic. Tento semestr jsem měl na práci ještě dva předměty - STM a MEK, které rád přiblížím.

STM


STM neboli Stategický management je věc z FP, která je pro informatiky těžko uchopitelná. Prakticky se jedná o snahu popsat, pomocí nějakých formálních pravidel, chování firem (velice stručně, snad manažeři prominou). Nemá to prakticky nic společného s IT a pro sklepní nerdy to bude docela boj. Pro mě a kamarády to byla zajímavá oddychovka, kdy jsme se na IT firmu mohli podívat i z jiného hlediska než jen přes API.

Hlavním bodem předmětu je opět projekt. Zde si konkrétně vyberete firmu, které pak následně musíte vytvořit strategickou analázu. Celkově se po vás chce 20-60 stránkový dokument. Je to široký interval, ale přednášející docent Zich preferuje kvalitu před kvantitou. Dá vám k tomu docela dobrý manuál podle kterého se dá projekt napsat, ale chce to trochu myšlení z jiné perspektivy a kreativitu. Během semestru můžou probíhat konzultace a musím říct, že podpora ze strany docenta Zicha byla výborná, řekl bych, takovej Herout na podnikatelce (myšlením, otevřeností).

My jsme řešili Spotify (ale klidně si řešte třeba Brněnku, je to úplně jedno, doporučuju jen něco o čem se dají zjistit čísla a k čemu máte vztah). Projekt najdete tady.

MEK


Pokud jste někdo na bakaláři zavadili o předmět IZEP (Základy ekonomie podniku), pak vězte, že toto je úplně to samé. Ale do písmene. Je to typický podnikatelský shit, kde jen dosazujete do vzorečku a počítáte kolik výrobků vyrobíte a kolik vám to vynese. Ač to je na první pohled primitivní a vzorečky můžete mít u zápočtů a zkoušek, pak ale bacha, umí to kopnout, protože musíte vědět co do nich dosadit a ne vždy je to dobře čitelné. Já si třeba zápočet zopakoval. Zkouška je pak opět nějaké počítání a dokonce i ústní zkoušení, což může opět nějaké sklepní nerdy vyvést z pohody. Ve výsledku ale primitivní a lehce udělatelný předmět, tuším za B.

Státnice



Jakmile uzavřete předměty a odevzdáte DP, pak přichází chvíle si uvědomit kolik toho je na státnice. Je to kolem 60 otázek. Pro mě to znamenalo kolem 230 hodin čistého času. Doporučuju (no jasně) tomu věnovat nějaké úsilí během semestru. Naše skupinka si vypracovávala otázky během semestru a ukázalo se to jako dobrý krok. Zkušeností z BP je dost, jen upozorním na pár věcí - tahají se dvě otázky a většinou první je téměř vždy TIN nebo MAT. Jediný zdroj "kdo se na co ptá" je fituška. neboť isz.ipoul.cz je pouze pro bakaláře. Sice se relativně ptají na to samé, ale není radno na to spoléhat. To asi zjistíte při čtení zkušeností ze státnic. Externisté se prý mohou také doptat, záleží to na komisi. U mě tam seděla bába jak pecka. Víc mě toho nenapadá, naše otázky pro MMI najdete tady, klasicky bez záruky. Vypracovávali jsme je znova, některé jsou lepší, některé horší. Doporučuju kombinovat s jinými zdroji.

Good luck a neposerte to.

FIT VUT MMI - 3. semestr

Třetí semestr magistra pro mě otevíral poslední rok na FITu. Obecně jsem vycházel a benefitoval ze situace, že jsem si nahrabal dost kreditů minulý rok, což doporučuju. Tento semestr mě čekaly TAM, SRI, EIP a BIS.

TAM


Tvorba mobilních aplikací a (dnes už profesor) Herout. O tom chlapovi se na FITu vedou legendy, ale upřímně - takto si představuju, že by měla vypadat výuka. Bylo to volné, otevřené a kreativní. Už jen zejména z toho důvodu, že jak už Herout poznamenal na první přednášce, to co má učit se mění v čase, tedy by pak mohl snadno přednášet bludy. Proto přednášel obecné základy jednotlivých platforem a nešel přímo do detailu. A také z toho důvodu, že styčným bodem předmětu je projekt, který se může realizovat na odlišných platformách, tedy detaily Androidu by nemusely zajímat iOSáky a naopak. Škola má k dispozici hromadu těchto hraček a ráda je půjčí včetně všech těch hodinek a chytrých blbostí. Přednášky jsou tedy zajímavé, cestou vás potká jedna půlsemka, která většinou obsahuje stejné otázky ("popište jak ve vaší platformě...") a pak hlavně projekt a semestrálka.

Projekt se řeší týmově a cílem je vymyslet a vytvořit mobilní aplikaci (případně na nějakou tu hračku), která ale má nějaký přesah, je v něčem kreativní a nová. Pokud zde cítíte takovej ten závan Berana, tak máte pravdu. Ale pokud znáte aspoň trochu profesora Herouta, tak vás to asi nepřekvapuje. Prostě není to projekt, kdy dostanete přesnou specifikaci (á la IPP) jak to má fungovat a vy jenom kodíte. Tady si musíte zadání vytvořit. Během semestru chce vidět nějaký progres, takže jsou tam nějaké prezentace a konzultace. Na konci by měla vypadnout funkční appka. Nám vypadlo něco co moc funkční nebylo a i tak se nám podařilo dosáhnout dobrého výsledku.

Semestrálka byla docela jednoduchá, tuším, že jsem to nakonec dokulhal až na B.

SRI


SRI a EIP jsou opět vesmírné průsery, podobného formátu jako třeba MPR. Tentokrát je to ale mnohem citelnější. Přednáší to totiž doktorka Květoňová. Pokud jste měli k docentce Kreslíkové alespoň úctu a respekt, tak tady je to jen jeden velkej vesmírnej průser. Prakticky nekompentní, neví o čem mluví. Ale na druhou stranu aspoň se snaží a neublíží. V řešení termínů a v obecné komunikaci to docela šlo.

Každopádně SRI - asi bude vše říkající, že už vlastně pořádně nevím o čem to bylo. Nějaký procesy, management apod. Co je na SRI ale důležité je fakt, že se doktorce Květoňové podařilo se domluvit s IBM a zajistit možnost kurzů ITILu včetně zdarma certifikace. Tím jsem prošel a díky způsobu výuky ITILu musím říct, že konečně vím co to je. Velice doporučuju, pokud to ještě funguje. Jsou to sice asi tři dny zabité v IBM, ale stojí to za to pokud o to máte zájem.

Jako projekt se odevzdávaly nějaké eseje... nic moc složitého. Celé je to jen manažerská vata, která sice dává smysl, ale musí být dle představy doktorky Květoňové. Ale s různými pomůckami se to dá zvládnout...

EIP


EIP je na první pohled to samé, jen téma je více zaměřené na ekonomickou stránku věci, je o to abstraktnější a komplikovanější to pochopit, co se tím chce říct (zvláště když to přednáší Květoňová - jo, fakt ji nemám moc rád). K tomu se hraje simulační hra JA Titan, což není zrovna problém, pokud nevázne organizace té hry. V našem ročníku jsme zkoušeli nějakou novou organizaci, dnes to bude asi výrazně jinak, netuším. Ale připravte se na to, že to bude zmatek.

Z hlediska projektu a zkoušek, stejnej shit jako SRI.

BIS


Uff, tak jsem se překousal, přes ty květoňoviny a pojďme na BIS. BIS je typická Hanáčkovina - baví ho to, má o to zájem, ale ignoruje jakoukoliv organizaci a pedagogiku. Tedy to samé co známe třeba z PRL. Obecně se ale o BISu na FITu vedou pozitivní řeči a ty musím potvrdit. Je to zajímavé, praktické, relativně zvládnutelné a obecně fajn. Přednášky vás budou bavit podle toho, zda jste naladěni na Hanáčkovu vlnu. Projekty bývají dva, jeden o prolomení nějakých IS a druhý koderský. My například měli udělat bufferoverflow attack, rok před námi dělal heartbleed nad OpenSSL. Mohu tedy zveřejnit můj postup řešení pro první projekt, ale relativně se věc mění.

Půlsemka a semestrálka není nijak zákeřná, lehce zvládnutelná věc. Doplním ještě fakt, že lidé se znalostí KRY měli mnohem lepší startovní pozici, protože tam je kus průniku. Není tedy špatný nápad si vzít oba předměty.


Semestrální projekt


Semestrální projekt, podobně jako bakalářský, se výrazně liší od vedoucího a typu práce. Zde ale upozorním na jednu věc. Zatímco v případě BP to záleží plně na vedoucím, pak tady je nutné to obhajovat před komisí a odevzdat technickou zprávu. Prakticky to znamená napsat kolem 30 stran. Já o tom jistý čas netušil a pak jsem byl výrazně překvapen. Ergo ať vás to nepřekvapí.


FIT VUT MMI 2. semestr

FIT VUT MMI 2. semestr

Letní semestr MMI měl v mém případě tyto předměty: FLP, MAR, MPR, PIS, PMA, PRL, WAP, ZPO. V následujícím popisu se je pokusím přiblížit a nasdílet materiály.

FLP

Nejlepší na začátek. Dušanovo FLP (Funkcionální a logické programování) je vyhazovací předmět tohoto semestru, ale na druhou stranu, je to jeden z nejlepších, které na FITu vůbec jsou. 
Prvně z toho důvodu, že je to hodně praktické - prostě se musíte naučit Prolog a Haskell, ale i způsobem výuky, prostě se mi to celé líbilo, dávalo to smysl a fungovalo to. 
Předmět má celkově tři části, které se pak cca ve stejném poměru ukazují na zkoušce - Lambda kalkul, Haskell (funkcionální) a Prolog (logické). Na každej jazyk je projekt, v našem případě jsme byli první ročník, kdy byly projekty samostatné (před tím byly týmové).  Dejte si bacha na funkčnost a na kvalitu kodu - není vás už tolik aby si každej kod nemohli otevřít. A bacha, zrovna tyto jazyky jsou náchylnější než jakékoliv jiné na prostředí, tak to prostě pusťte na Merlinovi. 

Na zkoušce se obyčejně programuje na papír. Je to dlouhá a náročná zkouška a dělá ji Dušan, takže tam může a taky bývá všechno. Například jsem se nikde nesetkal v lambda kalkulu s konstrukcí "id" a ejhle, bylo to na půlsemce. A musím uznat, že není špatnej nápad být aktivní a za Dušanem občas zajít se na něco poptat nebo se podívat na písemku (nehádat body, ale přijít ukázat, že chcete zjistit kde děláte chyby.

Projekt najdete tady : https://bitbucket.org/jirkasemmler/flp/src , obojí tuším kolem 80%

PRL

Tady budu stručnější. No látka zajímavá, přednášky užitečné, organizace katastrofální, snad nejhorší na FITu. Nebylo jasné kdy a jaké budou projekty, zkoušky to samé... prostě Hanáčkovina. Hodně se dbá na znalost algoritmů, tedy je nutné je fakt pochopit a umět použít na zkoušky (přímo popis jak to funguje, odkrokovat...).

Důležité jsou projekty, kde se programuje v C s MPI. Docela zajímavé kodění, vybraného algoritmu. Větší problém bývá dokumentace, která se má vejít do nějakého objemu textu a má být výstižná. Bacha na ni, strhávali za ni dost bodů i když kod fungoval. První projekt je jen demo od doktorandů, abyste si vyzkoušeli MPI, další dva projekty jsou klasické. Nejhorší problém projektů je ale opět jejich organizace. Byly vypsané pozdě, nikdo nic nevěděl. Ale nebyly náročné.


ZPO

Grafika, která nevím co dělá na MMI, ale dobře. Nebyla to zrovna nezajímavá grafika, problém je ogranizace a Beran klasicky... Celkově jsou tady tři důležité body

  1. mini-projekty - malé projekty, snad po dvou bodech. Nejedná se o nic složitého, většinou si podle návodu poradit s nějakou maličkostí v grafice. Zadání se relativně opakuje a mají jej všichni stejné, ergo po chvíli se rozšíří řešení. Doporučuji si chvíli počkat. Moje řešení najdete tady : https://bitbucket.org/jirkasemmler/zpo-mini
  2. projekt - individuálně vyklikaná témata, která se výrazně liší. Vybírá se z tuny zajímavých věcí ze spracování obrazu. My si vybrali nějakou statistiku, už pořádně nevím. Každopádně projekt je pod Beranem, takže celkově byly asi tři prezentace, pak nějaká anketa a dotazník tuším... Hromada blbostí navíc, které primárně mohou dávat smysl, jen se musí dobře udělat. Doporučju právě tyto věci nepodcenit. 
  3. zkouška - easy, copy and paste z minulých let... Pozor ale na fakt, že pak na státnicích to docela překvapí.

PIS


Uff, toto byl boj. Je mi vždycky docela smutno, neboť UIFS mám rád, ale upřímně, ono není moc důvod. Je to pořád ta stejná písnička - IIS, IDS, AIS, PIS... Lidé se moc nemění, tady to byl doktor Burget a profesor Hruška. Obecně se snaží otevřít téma informačních systémů (myšleno ne webíky v Nette, ale větší komplexnější věci). Ale je to pořád stejný průšvih, kde jim ten skill nevěříte kromě načtených knih, kde se to plácá páte přes deváté a kde ve výsledku si z toho nepamatuju skoro nic.

V předmětu je jeden projekt, který by ideálně (ergo máte implementovat na základě tamní analýzy) navazovat na AIS, což chválím za snahu a nápad, teoreticky to dává smysl. A jak jsem říkal, není to webík s pár CRUDkama v Nette, ale má se jednat o větší věc. Dle zadání se má pracovat v Javě (nevím FW) nebo v nějakém Caché (no idea). Já si u doktora Burgeta domluvil Python a Django za což děkuju. Pokud potřebujete něco nakodit a chcete to udělat v rámci PISu, pak asi není problém a prakticky to ani na zkoušce vadit nebude.

Zkouška je ale docela nepříjemná. Je potřeba znát spoustu nic neříkajících pojmů, termínů a dat, které se pletou a nevíte jak je uchopit. A pan Hruška se nebojí různých témat a speciálních zadání. 

WAP


Stejná písnička jako v případě PISu, jen s tím rozdílem, že tady je to easy. Pokud čekáte opravdu internetové aplikace (řekněme nějakej REST nebo SOAP s nějakým frontendovým FW, nebo alespoň nějaký náročný problém v JS), pak houby :) Je to HTML, CSS a základy JS a jQuery. Ano, přesně takovým tím bastlícím stylem "když to nefunguje, dej tam !important". Projekt je z výběru pořád stejných témat, která obecně pracují v JS s nějakou základní manipulací DOMu. Ergo nějaké primitivní validace formulářů, operace s tabulkama... Věc na odpoledne.

Zkouška je ještě primitivnější. Moje jediné A na magistrovi.

MAR


Pokud jste obraceli oči ve sloup v POMu minulej semestr, tak tady zvládnete i výkruty... Opět doktor Novák a jeho cvika. Jen s tím, že tady jsem už všechny joky znal, ergo to bylo ještě víc k nevydržení. K tomu se během cvik snažil strašit nějakými testy, takže se člověk snažil během týdne zjistit co se cca probírá. Ve výsledku to nebylo ale nic složitého. V rámci cvik se musí udělat projekt, kdy se navrhuje marketingová strategie nějakého produktu... No my jsme vymysleli obal na okurku. Ano, vypadalo to jako dildo a stejně tak jsme to prezentovali. No a easy za B - https://goo.gl/qqGhn3 . 

Nejvtipnější byla ale zkouška. S menším zpožděním přišel člověk, který je prý garant (já nevím, na přednášky jsem nechodil)), rozdal papíry a prý "můžete používat co chcete, a komu se to nechce vypisovat tak ať mi to do konce termínu pošle na mail...". Wtf level podnikatelka.

MPR


Tento předmět mě utvrdil v názorech na akademickou půdu a její pohled na praxi. Jedná se o předmět zabývající se projektovým řízením. Ve skriptech došla paní profesorka Kreslíková ke svému pohledu na projektové řízení IT projektů a tak nějak to i učí a chce od studentů. Dle mého názoru je to na míle daleko od praxe (a to mám roční praxi projektáka) a viděno celé růžovýma brýlema. Můžeme polemizovat o validitě a prerekvizitách docentky Kreslíkové k tomuto předmětu, ale budiž. Zachraňují to doktorandi, v tomto případě to byl pan Trchalík, se kterým byla docela řeč.

Když si odmyslíme teorii, která se dá relativně slušně opsat nebo naučit na zkoušku (a budete ji mít rádi, protože je to právě ta lehčí část státnic), pak předmět má hlavně projekt. A ten je docela slušně pojat. Váš tým představuje firmu, která má doručit nějaký SW produkt a vy si musíte projít celým procesem z hlediska projektového řízení. Projekt je cíleně řešen ve velkém týmu kolem 10 lidí a cílem je se z toho nezbláznit. Pokud se nechcete jen svést, tak doporučuju si vzít vedoucí roli, protože tam se toho můžete docela naučit. Zbytek se může jen vést (nechci se dotknout spoluřešitelů, můj tým byl skvělý!). Tedy procházíte všemi fázemi projektu (požadavky, analýza...) a postupně doručuejete různé dokumenty, milníky apod. Jen škoda, že jak už je na FITu běžné, lidi se většinou zaměří na implementaci (typicky jako u ITU) a zbytek je omáčka kolem. Kdyby se to třeba spojilo s PISem nebo podobně, bylo by to zajímavější. Připravte se hlavně na okecávání, meetingy, dokumentování, zápisy apod.

Projekt najdete tady, měli jsme tuším full a možná i něco navíc.

PMA


PMA je podobný předmět jako MPR. Opět zaměřeno na projektové řízení a opět špatně. Pokud máte pocit, že po absolvování předmětu "projektový manažer", tak že z vás bude prvotřídní projekťák, tak jste na omylu. Předmět je cílen na to, abyste mohli projít certifikací IPMA, která je ale docela drahá, tak jsem se na ni vykašlal. Opět přednášky tuším docentky Kreslíkové, opět na nic. Tehdá nám ještě něco přednášel pan Kalášek, nevím jestli ještě něco na FITu dělá. Projekty tady nebyly, ale upozorním na zkoušku. Jedná se totiž o simulaci reálné IPMA certifikace, tedy to není až taková prdel. Některým z nás (včetně mě) to málem lehce uteklo. Dokáže to nepříjemně kopnout.

čtvrtek 17. března 2016

FIT VUT MMI - 1.semestr

Po úspěšném bakaláři jsem se rozhodl k dalšímu studiu a to tak nějak lineárně na FIT VUT. Pojďme si ukázat co to znamená z nějakých očekávání, následně si rozebrat předměty 1. semestru  a pak to trošku zhejtit.

Během bakaláře FITu si asi najdete co vás v IT baví a on bakalář je fakt neuvěřitelně široký, že si sáhnete skoro na všechno. A tak po třech letech jsem věděl co bych s tím chtěl dělat a zvolil jsem si MMI. Zcela upřímně přiznávám, že jsem si zvolil MMI i z toho důvodu, že je to nejjednodušší varianta. Očekával jsem od magistra zejména jednu věc - specializaci a zaměření na praxi. A co dostanete?

Obory magistra se začnou trošku rozcházet, ale stále zůstává základ - TIN a MAT. K tomu jsem si vzal semináře STI, SMT, AIS, POM a RVP. Pojďme si rozebrat jednotlivé předměty.

Předměty z FP

POM a RVP jsou předměty z FP. MMI má dvě skupiny PV předmětů, které pokrývá FP. Během těchto předmětů docházím k závěru, že všechny vtipy, se kterými se setkáte na adresu FP jsou pravdivé.

RVP - Rozbor výkonnosti podniku


RVP se zabývá analýzou ekonomických výsledků firmy. Nebyl jsem na žádné přednášce, učil jsem se to asi 5h a mám B. K tomu projekt a cvika... Primitivní věc, kterou pokryjete jednu skupinu PV, docela mě to i bavilo, ale nic co by člověku něco přineslo.

POM - Podnikový management


Pokud jsem si říkal wtf na RVP pak POM je kvadratické wtf. Předmět, kde opět se to obešlo bez mé účasti, cvika, kde si cvičící chtěl spíš povídat než něco ukazovat a management stylem "no takto to dělá ve své práci profesor xxx". Čekáte-li spíše workshopy s úspěšnými managery nebo nějakou praxi, pak dostanete jen teorii a diagramy. Nejvtipnější byl zápočet, kde jsme dostali soubor s asi 100 otázkama abcd, které přesně budou na zápočtu. K tomu projekt "napište osobní vizi" a prezentace v týmu, kde zadání = název tématu. Pět kreditů zadarmo. Snad bych chtěl říct, že mi ta teorie zapadala do praxe, ale zas na druhou stranu, ono by se zrovna toto bez teorie určitě obešlo.

AIS


Analýza a návrh informačních systémů - well, přednáší to pan docent Zendulka. Ti kdo měli IDS asi tuší, ti kdo si nepamatují, zjistí... Pokud Vás UML a analýza aspoň trošku baví pak vás bude bavit i toto, ale ten zájem si tam musíte najít sami, protože on tam moc není :) Celý předmět je postaven na jedné knize od Larmana... Ale projekt je relativně praktický a pokud k tomu přistoupíte aktivně pak se v tom můžete docela najít. Doporučuji si vybrat téma, které Vám je blízké, ideálně něco z praxe.


STI


Geniální profesor Vojnar a jeho TINovské čarování. Výborná příprava na TIN. Plně doporučuji, ač jsou to víceméně kredity za účast, pak záznamy a hlavně skeny ze cvik se fakt hodí. Je znát jak to má prof. Vojnar už zmáknuté za ta léta a dobře ví o čem mluví. Více takových...

SMT


Letošní prvotina - snaha o STI pro MAT. Inu, chybí tomu ta Vojnarovská zkušenost a příprava. Určitě to pomůže k MATu a snad to bude příští rok lepší. Ale když jsem měl splněnou prezenci tak jsem tam už neměl motivaci chodit. Snaží se MAT přiblížit k IT místo toho aby ho konečně vysvětlili. Takže místo důkazů se dělá hádání zlého a hodného procesoru... Kredity za účast...

TIN

Dle prof. Vojnara je TIN předmět, který dělá z bakalářů inženýry... A musím mu dát za pravdu. Neuvěřitelný masakr. Látka není ani tak šílená a neočekávaná jako jinde (proti takovému ISS kde dodnes nevím co je Fourierova transformace), ale je jí hooooodně. A kdyby jí nemělo být hodně, tak ji chtějí ještě k tomu do detailu. Když jsem byl na reklamacích zkoušky tak opravdu se dělá diff s oporou (která je spolu se slajdy naprosto příkladná!). Celé je to kolem formálních jazyků (teoreticky to navazuje na IFJ, ale zatímco IFJ bylo takové nevinné hlazení puberťaček, tak toto je brutální německý fekální gangbang). Předmět má 4 úkoly po 5 bodech a půlsemku. A komu chybí trocha punku, pak si dejte TIN třeba takto:


TIN je ztělesnění staré vysoké školy. Hromada teorie a vědy, kterou nechcete, nemáte rádi, nikdy nepoužijete ale dává smysl a vytváří teoretický základ. Z asi 450h, které jsem věnoval semestru padá na TIN asi 300... Je to fakt masakr, ale všechno se dá udělat. Když se podíváte na grafy, tak se leknete. Fakt to není hezký pohled, ale uvědomte si, že TIN a MAT jsou skoro jediné předměty, které mají všechny obory. A k tomu je to první semestr, kde se na to lidi vykašlou a mají dostatek rozumu a jdou raději pracovat. Takže až tak se toho nebojte. Ono to nakonec dává všechno smysl...
Úlohy zde:

  1. https://goo.gl/2ezTXf 4.9b
  2. https://goo.gl/SZebZz 5b
  3. https://goo.gl/mB9nLt 5b
  4. https://goo.gl/puH4tY 3b


MAT


Brutální strašák, zejména z důvodu neuvěřitelného přednášejícího. Taková arogance a antistudentský přístup, kde máte pocit, že s vámi vede válku, než aby vás učil, se jen tak nevidí. Ale on MAT až tak šílený není, najděte si někoho kdo vám to vysvětlí trochu lidsky než stylem věta-důkaz * je zřejmé a dá se to udělat s relativně příznivým úsilím. Problém je spíše v tom, že předmět je outsourcovaný a prostě vyučující z FSI nemají cit co je a co není pro nás na FITu zvládnutelné. Proto různé legendy o nedatelných termínech. Na přednášky spíš se nevyplatí chodit, vzhledem k odporné nálady, kterou si z tama odnášíte, ale dá se to naučit z relativně opakujících se příkladů na zkoušce. Škoda jen, že během semestru nejsou žádné úkoly/projekty/cvičení...

Suma


Jsem znám svým hejtem k FITu a obecně vysokému školství, protože se domnívám, že kdybych těch 450h investoval do čehokoliv jiného (třeba hry na kytaru), tak mě to posune kvalitativně mnohem dále. Investujte 450h do učení jakékoliv technologie a HR vás budou nahánět. Místo toho vím, co je částečně nerozhodnutelný problém a jak teoreticky pracují Turingovy stroje... super, to jsem si vždycky přál. Ve výsledku mi z toho vychází, že neexistuje v IT racionální důvod studia magisterského programu. Více peněz vám nedají (nebo nebudou chtít dát), lepší programátoři nebudete. A že vaši motivaci budou pokoušet celý semestr s tunou klacků pod nohama - od arogantních přednášek MATu, přes brutální organizační faily mezifakultní výuky až po přesdržkoidní pohledy toho jak je zrovna tato vědecká práce základem obecného vědění a že bez toho si neškrtnete (well...). Proto doporučím jednu věc (možná pozdě) - definujte si PROČ to chcete studovat. A opravdu se rozhodněte, rozhodnutí si odůvodněte a obhajte. Nebo se na to po prvním semestru vykašlete a škoda těch pár měsíců, ale prosím, je to můj subjektivní přístup, který si upravuji na svůj obor, kterému se věnuji (web, management, agile). Vemte si z toho co chcete, ale s odstupem. Případně mi napište hejty do komentáře nebo pošlete Marcela.

úterý 30. září 2014

INI - Návrh a implementace IT služeb na FIT VUT

Pokud Vás zajímá z IT něco více než jen čisté programování, alokace paměti a NAND hradla, chtěli byste to spíše prodávat, řídit, či navrhovat, tak je pro Vás předmět INI ideální. Tento blog píšu zejména z motivace, že nikdo pořádně neví o čem to je, jsou kolem toho nějaké fámy a myslím, že to je škoda a také jako malou inspiraci k projektu, protože naše první snahy o projekt byly naprosto na bodě mrazu.

INI je celé o Information Technology Infrastructure Library, neboli ITIL, což je best-practices z oblasti poskytování IT služeb. Jedná se o několik knih, které byly původně určené pro anglickou vládu, která chtěla mít větší pořádek v IT službách, ale nakonec se to ujalo jako světový vzor řízení, nejslavnější je asi IBM, která podle toho funguje. Takže je to kupa teorie, kecání o tom jak by se to mělo dělat, co je jaký management, co má kdo na starosti, jak postupovat v různých situacích apod. Tedy pokud Vás to nezajímá tak nic záživného, zejména přičteme-li k tomu trošku uspávající přednášky. Pokud jste ajťák - koder, co svět vidí skrze pointery a spíše než užití a prodej aplikace Vás zajímá jen dealokace paměti, tak někde nahoře bude křížek - tento předmět není pro Vás, běžte se raději střílet do nohy k PePemu (no offense:)

V předmětu se dělá pět projektů (alespoň za nás), všechny ale do sebe zapadají a navazují. Vyberete si zaměření, pro které budete jako firma poskytovat IT služby. Tedy například my jsme si vzali školící středisko a navrhovali jsme pro ně IT služby, které by mohli potřebovat. Po návrhu je musíte nacenit, pak nastavit jejich plnění a... už nevím. Přikládám naše odevzdané projekty, které nechť slouží jako inspirace. Byly hodnoceny postupně 9b, 8b, 10b, 10b, 10b. K řešení doporučuji se zamyslet jako byste byli v roli přímo té firmy, která chce poskytovat IT pro jiné subjekty (třeba pro školící středisko), vzít si slajdy a v nich je přesně co má být v každém projektu. Nic moc náročného, nám každý projekt zabral tak hodinu společné konverzace a pak hodinu psaní dokumentu.
Část 1 - Portfolio služeb
Část 2 - Finanční analýza
Část 3 - SLA, OLA, UC
Část 4 - Service design package
Část 5 - Service Review Report

Good luck :)

neděle 14. září 2014

Bacha na SouthwesternCompany - fakt je to dobré!

Proč jste se dostali na tento blog? Protože Vás oslovil někdo ze Southwestern Advantage? Pokud ano, tak jste lucky protože máte na dosah neuvěřitelnou příležitost, ale také asi jste plní smíšených emocí, protože jste už něco málo progooglili a našli jste všemožné články o tom jak je to hrozné. Před několika dny jsem dokončil své první léto a teď jen sedím na hotelu vyčkávajíc zítřejší roadtrip a spokojený úsměv mě jen tak neopustí.

Pojďme ale si říct o čem to je. Southwestern Company je firma z Nashvillu co vyrábí a prodává dětské (a výukové) knihy už někdy od půlky devatenáctého století, s obrovskou tradicí a základnou zaměstnanců a partnerů - DSA, BBB, Inc. 500... Není to rodinná firma o pár lidech co udělali nějakou knížku - je to obří moloch, který pod sebou má další desítky dceřiných firem. Co je ale základem jejich byznysu je door-to-door prodávání jejich produktů studenty - ať už americkými nebo evropskými. Takže pokud jste ještě nepobrali náplň práce, kterou máte šanci dělat tak je to celodenní klepání na cizí domy a nabízení/prodávání knížek. Ok, to zní asi dost šíleně, takže pokud jste se rozhodli léto jen se flákat tak prosím, vpravo nahoře je křížek.

Teď trochu seriozněji - je to obyčejný podomní prodej. Obcházíte celé město, klepete na domy a nabízíte knihy. Když to prodáte, vyberete zálohu a na konci léta doručíte. Really easy... V čem je ale ten háček, proč je internet plný sraček co nadávají na tento program? Protože je to náročné, brutálně náročné. Ale v tom je krása celého programu. Vše záleží jen na Vás, vy jste svým vlastním pánem. Což je ale zároveň ten problém - nic není jisté. Není to krájení rajčat v mekáči v hodinové sazbě, je to věc, kdy můžete za den vydělat $500 nebo taky celý týden nulu. Což asi vás napadne že půlka úspěchu je o motivaci, osobní disciplíně a tvrdé práci. Takže už na začátku léta dostanete množství přednášek a rad jak pracovat s vlastní hlavou, možná je to občas mírný brainwash, ale má to důvod. Bez motivace nepracujete, bez ovládání vlastních myšlenek myslíte na kraviny a nesoustředíte se na komunikaci s lidma. V company vládne jistý pojem "numbers game" - je to jen otázka pravděpodobnosti a statistiky. Čím více se soustředíte a pracujete (13 hodin denně), tím více lidí oslovíte, čím více lidí oslovíte, tím více knih ukážete a čím více lidí ty knihy uvidí, tím víc lidí si je koupí. Zní to jednoduše ale zase je na počátku slovo "práce" a "já". Což je většinou ten problém. Představa mnoha lidí je pohodička v americe, párty a klídek. Ne, je to vstávání v 6 ráno, studená sprcha, motivační kecy, 13 hodin práce s obědem někde na patníku, doma rychle umýt, najíst, odeslat denní skore a spát. Minimum volného času, minimum klasické zábavy. Ale během tohoto velkého maratonu se člověk neuvěřitelně učí - učí se úplně všechno - jak komunikovat, jak přesvědčovat, jak kontrolovat sám sebe, své emoce. což je ten důvod proč si teď říkám "ty vole bylo to super". Long story short - než se rozhodnete, promyslete si jestli opravdu jste schopni se něčemu natolik oddat, jestli tam fakt nechcete jen pařit, jestli se chcete něco učit a růst nebo jen stagnovat a čekat na smrt, jestli chcete být úspěšní, nebo ne...
Jeden ze Sunday-meetingu
Před odletem mi moje managerka napsala "I'm not telling you it's going to be easy, I'm telling you it's going to be worth it". Tedy buď to zvládnete a budete s úsměvem a krásným pocitem chodit po světe, nebo se z toho poserete a poletíte drhnout hajzly někam na Floridu (tam je ta párty...).

středa 12. června 2013

FIT VUT po dvou semestrech


Tento článek se řádí k ostatním podobným, které hodnotí FIT VUT z pohledu studenta a tedy nabízí přesně ty informace, které rozhodující se maturanti potřebují. Sám jsem minulý rok byl ve stejné pozici a za každý podobný článek jsem byl vděčný.

Rozhodnutí a přijetí
To, že se chci zabývat informatikou jsem věděl již několik let, tedy jako maturant jsem neměl problém mnohých spolužáků "nevím co chci dělat". Otázkou bylo jen kde ji studovat. Studoval jsem na gymnáziu, které ač je nejlepší volbou, kterou jsem udělal, nedalo mi příliš velké praktické schopnosti a už vůbec ne v IT.

Kde váhat
Když jsem byl na DOD na fakultě informatiky na UPOLu, dal někdo tamnímu provádějícímu (jakýsi jejich docent) otázku, kde se dá u nás informatika studovat na slušné úrovni. Došel ke stejnému číslu jaké jsem měl v hlavě já už před tím a to celkově pět míst. Začal samozřejmě jejich UPOLem, následovala FI MUNI, FIT VUT, MatFyz a ČVUT (tam nevím zda zmínil FEL či FIT, ale o ČVUT nemám příliš mnoho informací).

Důležitý vjem, který mi z tehdejšího DOD na UPOLu zůstal je pohled na rozdíl mezi technickou školou a univerzitou. Tehdejší provádějící to demonstroval na službě detekování obličejů na FB. Technické školy se podle něj na službu podávají, mrknou na API, případně na dokumentaci, zváží ji a nasadí do praxe. Univerzity se tím začnou matematicky zaobírat a uvažovat "jak to asi funguje". Ergo, univerzity se dívají na informatiku teoreticky, zatím co technická učení se vším zabývají prakticky s rychlým nasazením. Je na každém, čím se chce přímo zabývat.

Zajímavý aspekt, který může hrát roli u mnohých nerozhodnutých, zejména linuxáků, je přístup školy k jiným nonMS platformám. Jsem mnoholetý linuxák a přiznám se, že když jsem četl seznam předmětů na FIT VUT, trošku jsem se vyděsil a začal jsem uvažovat spíše o MUNI. O MUNI se ví, že dobře spolupracuje například s RedHatem a má prý přímo ve stanovách, že má preferovat GNU/Linux případně jiný unix. Měl jsem tehdy dojem, že je FIT VUT pobočkou Redmontu a že budu ukamenován. Tak to opravdu není. Na FITu je unix na každém rohu a za první ročník jsem musel sáhnout na Windows jen párkrát. Minimálně, hned ze začátku je vyučován jazyk C, který je doma na unixu a mnohokrát jsem slyšel "na Windows mi to jede jinak než na linuxu". Do toho se tak nějak předpokládá schopnost práce s linuxovým terminálem. Už jen v tom, že dostanete přístup na školní server, kam se dá sice dostat z Windows například přes Putty, ale přece jen, ssh z klasického linuxového terminálu je příjemnější. Na zmíněném školním serveru (CentOS, FreeBSD a openSolaris) se testují projekty a hodně se s ním pracuje, takže pokud se po maturitě budete nudit a FIT VUT jste si již vybrali, nějaké to Ubuntu, Mint nebo Fedora (či cokoliv jiného, nějakým BSD třeba konče :) ) by se mělo usadit na Vašem počítači. První semestr se to jen na Windows nějak dá, ve druhém už s těží. Je pak nepříjemné, když máte za pár dnů napsat projekt v bashi a nevíte jak se přepnout v terminálu do jiného adresáře.

Jak na VUT
FIT VUT nabízí množství způsobů jak se na něj dostat - opravdu to není těžké. Osobně jsem chtěl mít klid co nejdříve, zvolil jsem tedy SCIO testy z matematiky a bez problémů jsem byl přijat. Mnozí dělali přijímací zkoušky, ale přijde mi to stresově náročnější, ale to je otázka jak kdo k tomu přistoupí a kolik času a peněz do toho chce věnovat. Celkově se nás zapsalo do prvního ročníku něco kolem 660.

Ok, jsem na VUT, co nejdřív?
Ještě před samotným nastoupením, doporučuji nezapomenout na zápis (hodina v tlačenici pro následný jeden podpis), objednání ISIC karty (mnozí se pak nemohli dostat do školy, neb neměli ISIC) a vyřešení bydlení. Osobně preferuji privát, ale VUT koleje jsou kvalitní a neuděláte chybu jejich výběrem.

První dojmy
První den imatrikulaci (slavnostní přijetí - nezapomenout a vzít si oblek!) jsme hned na sedmou ranní dostali Teorii obvodů s docentem Růžičkou. Tomu říkám šok po ránu, kdy člověk ani neví jakou šalinou se na FIT jede (samozřejmě jsem si spletl směr a přišel pozdě) a hned na sedmou dají dvě tříhodinové přednášky! Nechci z toho psát osobní vyprávění, ale pro demonstraci osobního šoku je to postačující. Byl to šok, snažil jsem se na něj připravit, ale marně a domnívám se, že tu změnu pocítil každý. Myslím si, že je to nedílná součást změny vzdělávacího ústavu, ale s odstupem se na to dívá docela hezky:)

Trocha teorie - hodnocení, průběh...
Chce to přečíst pár článků pro pochopení, ale všude je to samý paragraf, odkaz a směrnice. Tedy se pokusím nastínit způsob hodnocení, výuky a podmínek studia.

VUT, stejně jako snad všechny dnešní vysoké školy se řídí směrnicí ETCS, což je mezinárodní způsob hodnocení studia. Znamená to, že každý předmět má přidělen nějaký počet kreditů, které dostanete poté, co jej úspěšně absolvujete (bez ohledu na výslednou známku). Kredity střádáte tak, abyste po třech letech studia jich měli 180 (a mohli jít ke státnicím) a splnili další podmínky - jako 10 za první semestr a 20 za první ročník. Při šesti semestrech na bakaláře to dělá obyčejně 30 kreditů na semestr. Z toho bývá kolem 25 kreditů z povinných předmětů a zbytek musíte získat z volitelných. Předměty se na FITu dělí na tři kategorie - povinné, volitelné a povinně volitelné. Povinné jsou jasné, prostě je musíte mít, jinak nejdete ke státnicím, povinně volitelné, tam je to složitější, tam většinou stačí mít nějaký z dané skupiny předmětů - celkově jsou tři skupiny: PVT (PV Tecnický - VHDL, Java nebo C++), PVH (PV humanitní - je tam toho hodně) a PVA (PV angličtina - musíte splnit úroveň B2). No a poslední, volitelné to je zájmová vata pro doplnění počtu kreditů.
Předmětů je nabízeno mnoho, ve všech skupinách, neustále se nabídka mění a přizpůsobuje nárokům. Důležité je zmínit, že platí tzv dvakrát a dost, tedy že si předmět můžete zapsat jen dvakrát. Z toho plyne, že pokud neuděláte povinný předmět jednou, musíte ho udělat příští rok, jinak letíte.

Každý předmět je hodnocen tzv. body. Body získáváte úplně za všechno a téměř žádná jiná varianta hodnocení není a když už ano (jako u labin do IFY), tak se to stejně nakonec přepočítá na body. Body získáváte během semestru z projektů, bodovaných cvičení, z půlsemestrálních testů (test z probrané látky +- v půlce semestru), případné prémiové body (když se něco hodně podaří nebo se Vám podaří vykřiknout správnou odpověď na přednášce jako první :)) a samozřejmě z závěrečné semestrální zkoušky. Někde bývají zápočty, tedy nějaké bodové minimum, které musíte mít během semestru (z projektů/půlsemestrálky) abyste byli puštěni ke zkoušce. Celkově můžete získat 100b, pro absolvování předmětu musíte mít alespoň 50. Známkování je po 10b, tedy 50-59 E, 60-69 D, 70-79 C, 80-89 B, 90-100 A. Nutno podotknout, že téměř vše je je na VUT písemně/elektronicky. Za prvák jsem se dostal k nějakému ústnímu "zkoušení" jen jednou. Ono, při cca 600 a ve druhém semestru 400 lidech to ani jinak nejde. Prostě přijdete, vyplníte údaje, napíšete, odevzdáte a pak už jen čekáte na mail s výsledkem.

Tedy snad už dost keců okolo, pusťme se do rozebírání semestrů a předmětů.

První semestr - šok a základy
V prvním semestru vás samozřejmě čeká zmíněný šok z nového prostředí, kamarádů, profesorů... prostě všeho. Do toho Vás čeká pět povinných předmětů
ITO - Teorie obvodů
IUS - Úvod do SW inženýrství
IAS - Assemblery
IDA - Diskrétní matematika
IZP - Základy programování
a případně dva volitelné semináře, které ale co jsem slyšel (sám jsem je neměl), nemají příliš užitku - z matematiky a fyziky.
ITO - Šouman Kuny poprvé

Teorie obvodů, kde dle mého je nejvíce rozdílů mezi studenty na začátku. Jsou zde totiž studenti z gymnázií, kteří to nikdy pořádně neviděli a jsou "trošku" v šoku (jako třeba já) a také studenti, kteří jsou z průmyslovek a předmět se jim jeví úplně triviální. Na konci semestru se ale dostávají dle mého názoru všichni do stejné roviny, protože předmět je nepříjemný a náročný. Nakonec o výsledku zkoušky nerozhoduje moc předchozí vzdělání a dovednosti ze střední, jako spíše pozornost na přednáškách.

Látka není až tak složitá - jedná se o Ohmův zákon, Kirchhoffovy zákony, řešení obvodů pomocí smyčkových proudů, uzlových napětí obávaného Theveninova theorému, základní diferenciální rovnice (tedy nějaké RLC obvody) a odporové sítě. Mnozí průmyslováci se usmívají, připadá jim to triviální, ale opravdu je předmět náročný a nepříjemný. Doporučuji jej nepodcenit.

Předmět přednáší doc. Růžička (jen pár přednášek) a hlavně doc. Kunovský. Kunovský je na FITu pojem, setkáte se s ním ještě později, ale jeho přednášky jsou specialitou tohoto předmětu. Je to sympatický starý (snad se neurazí) pán, ze kterého ale tryská více energie a chutě do života než z celé dvacetileté přednáškové místnosti. Neustále prokládá přednášky různými vtipy a historkami, kterými se snaží držet pozornost, ale kvalitu přednášek drží. Setkal jsem se s názory, že někomu jeho styl nesedí, je asi pravdou, že buď jej musíte milovat, nebo Vám bude nepříjemný.

Předmět má jeden projekt, sestávající se z sady příkladů, který  se odevzdává na konci semestru, půlsemestrální zkoušku a závěrečnou zkoušku. Zápočet nemá.

Absolvováno za E řádným termínem, což na gympláka jest úspěchem

IUS

IUS také patří do skupiny nepříjemných předmětů, zde ale jsou na začátku všichni stejně - stejně mizivě. Tento předmět je totiž primárně teoretický, tedy se  na konci, kromě ERD vyžaduje hlavně hromada teorie, který nejde moc pochopit, napočítat, jen se našprtat. A to je jeho nepříjemnou vlastností. Má i své pozitivní stránky jako je ERD, což je v podstatě návrh databáze, což už ostřílenější, hlavně webový vývojáři mají pod palcem, ale i tak je zde spousta teorie kolem, který dělá vrásky všem. Často si doktor Křena (celkově přednáší dva přednášející - doktoři Kočí a Křena) zve různé hosty z praxe nebo jiných škol, z jejichž přednášek bývají otázky na testu. Tedy na toto pozor. Záludností tohoto předmětu je jeho teorie a také fakt, že na přednáškách koukáte na učivo s výrazem "no jasně, to je jasný" či "vždyť je to primitvní", protože se probírají obecně jasné věci, ale pouze obecně. Když pak máte sesmolit nějaký graf nebo definici u zkoušky, zjistíte, že to až tak jasné není. Naštěstí má předmět celkově tři projekty, kde prvním je tzv. IVIG - informační výchova, což je elearningový kurz z knihovny, který se dá v pohodě vygooglit, nebo opsat a pohodlně získat 10b. Jen pozor, mnozí nezískají maximum ne z neschopnosti vypracovat úkoly, jako z lenosti ("vždyť až do neděle...") nebo z děravé paměti.

Předmět má tři projekty (IVIG, dokumentaci k programu a vlastní návrh nějakého informačního systému), závěrečnou zkoušku s daným minimem a definovaný zápočet.

Absolvováno za E řádným termínem což na gympláka s vizí projektového managera nebo analytika je ostuda.

IAS

Tento předmět je opakem prvních dvou. Nejdřív dělá bububu, ale nakonec tak zlý není. Assembler je jazyk symbolických instrukcí, tedy jazyk, který volá přímo instrukce procesoru a pracuje s jeho registry. Je přínosný, neb si člověk hodně uvědomí jak ta magie v procesoru funguje. Není tak náročný obsáhlostí jazyka, jako spíše jeho nízkou úrovní a špatnou představivostí. Při studiu, spíše než návštěvy přednášek doporučuji knížku o assemblerech (nevím přímo zdroj, vydalo ji CPress a v knihovně je v mnoha výtiscích) a hlavně kodit. Celkově se v IAS pracuje s cca 10 instrukcemi a to je vše. Bacha na převody soustav. IAS má svá počítačová cvika, kde píšete programy dle zadání. Cvičící se značně liší nároky, možnostmi i sympatiemi. Osobně jsem měl Ing. Doležela a byl jsem velice spokojen. Po mizerné půlsemestrálce jsem nakonec u něj vybojoval více než jen zápočet.

Předmět má půlsemestrálku, cvičení, závěrečnou semestrálku s daným minimem a definovaný zápočet.
Absolvováno za D prvním opravným.

IDA

Když říkám známým, že mám diskrétní matematiku, smějí se tomu a dělají narážky, ale ono pojem "diskrétní" je v matematice opravdu důležitý. Předmět je bohužel z informatiky milovaného FEKTu a skupiny mají odlišné přednášející. V jedné skupině je to doc. Kovár, který je sice určitě matematická kapacita a mistr svého oboru, jen trošku ve svém světě a hlavně uspávač hadů. Po dvou přednáškách jsem zjistil, že to s ním nepůjde a zkusil se poohlédnout po druhé skupině. Tam jsem našel doc. Hliněnou, který byla záchranou pro IDA i IMA ve druhém semestru. Elánem přetékající slovenská přednášející najednou udělala z matematiky skvělou věc plnou názorných příkladů a praktických aplikací, místo nudné stylu "definice, věta důkaz". Předmět má cvičení, která až na poslední dvě nejsou bodovaná, tedy s mizivou účastí. Sám jsem z těch nebodovaných absolvoval jen jendo, čehož jsem ale litoval, neb tam bylo mnohem jednoduší vypracovat, případně si opravit, domácí úlohy, které byly zadány na začátku semestru. Doporučuji na ně chodit, nebudete mít pak takový stres před zkouškou.
Předmět řeší základy diskrétní matematiky včetně boolovy algebry či lineární algebry, což je následně velice užitečné v dalších předmětech. Určitě, kromě zmíněných cvičení, doporučuji přejít k doc. Hliněné, pokud Vás abecední umístění přiřadí jinam.

Předmět má půlsemestrálku, sadu domácích úloh a semestrální zkoušku. Z cvičení jsou bodovaná pouze poslední dvě.

Absolvováno za C řádným termínem, ač jsem měl myšlenky trochu výše. Bohužel hloupé matematické chyby ke mně vždy patřily.

IZP

Konečně nějaké programování. IZP má v názvu slovo základy zcela odůvodněně. Má dva cíle - naučit základy jazyka C a naučit základní programovací techniky. Většinou chodí lidé na FIT již s nějakými programovacími schopnostmi, ale stává se, že jsou tam i lidé, pro které jsou pojmy jako if, while nebo for nové. Jak nejlépe naučit a otestovat programátorské schopnosti než psaním programů. Proto jsou tedy v předmětu celkově tři projekty a počítačová cvičení. První projekt je opravdu na osahání C, druhý většinou na iterační výpočty (počítání nějakých matematických funkcí pomocí nějaké nekonečné řady - trochu matematicky mimo koncept, ale dá se zvládnout) a poslední bývá zajímavý, my měli program řešení osmisměrek. V posledním projektu se většinou pracuje s dynamickou alokací. Cvičení jsou bodována (lze získat dva body za cviko) a záleží na asistentovi za co ty body dává. Někdo je škudlí a jen tak za něco body nedá, někdo rozdává za cokoliv. Já absolvoval cvika u Ing. Šebeně a ten patřil do druhé skupiny - doporučuji. Kromě procvičování látky z přednášek je součástí cvičení i obhajoba projektů. Tedy poslední cviko před deadlinem musíte ukázat funkčnost programu (opět záleží na cvičícím - někdo řekne "stačí mi když to bude umět aspoň něco“, někdo vyžaduje plnou funkčnost) a váš postup myšlenek (i se zdrojákem) pro ověření zda to člověk opravdu psal sám. I tak se vždy najde někdo kdo nějaký kód obšlehne, porovnávací program to zjistí a pak čeká disciplinární komise. Na FITu se dá ukecat a dohodnout hodně, ale na plagiátorství jsou hákliví.
Co se týká přednášek, moje skupina měla doktora Smrčku. S ním se setkáte častěji a stejně jako třeba doc. Kunovský, je i doktor Smrčka na FITu pojem. Je to energií sálající přednášející, který vše tak dynamicky vysvětlí, že se jeho myšlenky zaryjí do paměti. Opravdu doporučuji. Ví se o něm, že je náročný, ale opravdu člověk na svém místě.
Kromě projektů má předmět i půlsemestrálku, která má hodně teoretický ráz, na rozdíl od semestrálky, která, jak už na FITu často, má velkou část tzv. programování na papír. Tedy napište kód pro čtení prvků nad diagonálou či něco podobného. Nic co by se během semestru neprobíralo.

Stojí za zmínku, že právě zde se určitě hodí nějaká ta linuxová zkušenost. Když Smrčka něco ukazuje, ukazuje to programem. Tedy během přednášky nebo democvika si otevře terminál, přes SSH se dostane na svůj stroj v kanceláři a ve vimu (textový editor příkazové řádky) něco napíše, přeloží a spustí. No a je určitě příjemné, když člověk rozumí té sadě příkazů na plátně, tedy nějaké ssh smrckastroj@fit.vutbr.cz ; cd ~demo ; vim cykly.c ; gcc cykly.c cykly -o; ./cykly. I na cvičení je vhodné, rozumět když asistent řekne „logněte se na merlina přes putty a otevřete si nejlépe dvě konzole vedle sebe a v jednom si spusťte VIM“. Pracovat můžete tedy v čemkoliv, edituje-li se vám zdroják nejlépe sedem, prosím, nikdo vám bránit nebude. Já osobně neměl chuť si zvykat na školní stroj, tak jsem si pro pohodlí nosil notebook. Jen si nejsem jist, zda na to reagují všichni cvičící stejně.
Zmínil jsem už „democviko“, jedná se o dvě hodiny co dva týdny takové „polopřednášky“. Říká se tomu „demo“, protože to není ani přednáška, ani cviko spíše je tam demonstrováno třeba jak napsat stávající projekt nebo prakticky ukázána nějaká teorie z přednášky. V případě přednášek se přednášející liší, ale demo má vždy (pokud není suplován) doktor Smrčka.
Předmět nehodnotím jako náročný, prostě jen programování v C, žádná záludnost, různým lidem různě dlouho trvalo než do toho prohlédnou, hlavně do promatiky pointerů. Absolvováno s ostudou za E v řádném termínu, ale to protože jsem na konci už na to kašlal.

Závěr
Z původních asi 660 zapsaných, přešlo do druhého semestru (splnilo 10 kreditů, tedy alespoň dva předměty) jen 446 z nás a jen 259 z nich se všemi splněnými zkouškami. Já jej neabsolvoval příliš valně, ono vážený průměr 2.6 není fakt nic moc, ale hlavně že vše mám.

První semestr je pro odstranění těch co tam opravdu nemají co dělat, pro srovnání nějaké základní laťky vědomostí a pro ten velký šok z nového ústavu a režimu.



Semestr druhý
Do druhého semestru se už jde s tím, že člověk ví co ho čeká, tedy není očekáván žádný vstupní šok jako v semestru prvním. Z počátku se jeví dost náročně, hlavně z toho důvodu, že v podstatě tři předměty z pěti povinných jsou fyzikálně-hardwarově založené, což mnohým (a je nás hodně) se nemusí příliš líbit, ale zpětně musím hodnotit, že tento semestr nebyl příliš náročný. Kromě povinných předmětů se zde předpokládá nějaký ten předmět volitelný, nabídka je vcelku široká.
Dalším novým prvkem druhého semestru je angličtina. Na začátku prvního semestru nezapomeňte vyplnit rozřazovací test do angličtiny, podle kterého budete přiřazeni do nějaké ze skupin. Cílem studia (a zároveň podmínkou) je splnit úroveň B2, čemuž odpovídá absolvování tzv. BAN4, případně doložení úrovně nějakou zkouškou (maturita nebo FCE). Do BANu 1-4 jste přiřazeni právě dle výsledku testu, tedy doporučuji nezapomenout a neodfláknout. Je pak docela nepříjemné se nějak zpětně dožadovat zařazení do nějaké skupiny, nebo si být vědom toho, že jsem ten test odtipoval ve spěchu a pak trpět ve skupině, která je pod vašimi možnostmi (jako třeba já).
Opět vás celkově čeká ve druhém semestru pět povinných předmětů:
IFY – Fyzika
IMA – Matematická analýza
INC – Návrh číslicových systémů
IPR – Prvky počítačů
IOS – Operační systémy
plus tedy zmíněné volitelné, ale klidně si žádné dávat nemusíte, ale co si odbydete hned, v relativně klidné situaci, budete mít splněno v dalších semestrech, kde se prý přitvrdí.

IFY – láskyplný FEKT
V článku, tématicky podobný tomuto, jsem četl „nepamatuji zbytečnější předmět na FITu než je fyzika“ a musím s tím souhlasit. Dle mého názoru to informatikům nepřináší nic co by použili v praxi, spíše to je takový návrat na FEKT či zdůraznění, z jakých technických základů informatika povstala.
Nejdříve jsem měl z fyziky značně nepříjemné pocity, předmět se jevil jako neudělatelný. Nikdy jsem fyziku příliš nemusel, ani jsem v ní nevynikal a po krátkém úvodu s vektory na nás vyrukovali se slajdy plných integrálů a derivací. Říkal jsem si „nic takového na zkoušce nemůžu vymyslet“. K tomu má předmět ještě laboratoře a počítačová cvičení, jejichž organizace je také docela příjemný zážitek a i samotná náplň laboratoří se jeví dosti náročně. Zněly mezi studenty fámy o cvičících, kteří se značně ptají na začátku cvičení a při neznalosti vyhazují. Opět záleží na koho narazíte. Mnozí možná jsou taky takoví, ale já naštěstí narazil na Ing. Šika, se kterým se daly laboratoře absolvovat za plný počet docela bez problému. Laboratoře jsou celkem čtyři, témata se různě střídají a obměňují, logicky nenavazují na přednášky a z každého cvičení je potřeba vypracovat protokol, který je následně hodnocen a na jehož základu je pak následně počítán bodový zisk do předmětu. Počítačová cvika nejsou povinná, je tam sice občas prezenčka, ale jsou doporučená. Jsou jen tři za semestr, tedy doporučuji jejich absolvování, tolik času ani energie to nezabere a můžete (opět záleží na cvičícím) pochytit zajímavé informace. Při vhodném cvičícím, se dá zopakovat/nachystat na celou půlsemestrálku.
Předmět se jevil neudělatelně až do chvíle než přišly testy. Z vyšších ročníků samozřejmě přitekly informace o tom jak to většinou chodí a tak to bylo i tentokrát. V podstatě se vybírá z množiny cca 50 docela jednoduchých příkladů, ty se střídají na testech a k tomu je půlsemestrálka řešena způsobem ABCD, kde se nestrhávají body, docházíme tedy k jednoduchému problému „naučit se ty příklady“ – jsou různě rozmístěny vyřešené na netu nebo mít jen šťastnou ruku a dobře to natipovat.
Mně se podařilo nakřížkovat celkem 15/20, což plus pět bodů z bonifikačních příkladů (sada příkladů pro prvních 60 studentů, kteří se mailem přihlásí doc. Grmelovi poté co vyhlásí přihlašování) a 19b z protokolů, činilo celkem 39b, což je velice příjmná startovací pozice před zkouškou. V případě zkoušky jsem věděl, že není čeho se bát, snad jen bylo nepříjemné, že nám narvali zkoušku fyziky těsně vedle zkoušky z IPR, tedy další nonstop night. Zkouška je řešena podobně jen má nějaké limity: má 20 testových teoretických otázek ABCD, které jsou úplně stejně dostupné/naučitelné jako na půlsemestrálku a pak většinou 4 příklady, které se ale také neustále opakují z množiny asi 10 příkladů, většinou dělaných na přednáškách. Přednášející „důrazně varují, že zrovna právě počítaný příklad se může na zkoušce objevit“. Takže jde většinou o memorování postupu a řešení daných příkladů, fakt se nemění.
Snad jen doporučím se nevykašlat na první termín, neb bývá jednoduchý, na rozdíl od druhého, který má statistiky velice škaredé.

Celý způsob testování z fyziky dělá z předmětu docela frašku, ale pro to abyste neměli rádi FEKT a fyziku do konce studia/života to stačí.

Absolvováno za B řádným termínem s 87b, chtěl jsem si jít ty tři kousky vyhádat, ale neměl jsem už cestu do Brna a nechtělo se mi kvůli tomu tam jezdit.

IMA – náprava reputace FEKTu

Matematická analýza je opět předmět, který zajišťuje FEKT, ale naštěstí není ani těžký, ani nezajímavý a když k tomu přičtete doc. Hliněnou, kterou buď dostanete nebo doporučuji k ní přejít, je z toho docela pohoda. Dosti příjemné je, že celé učivo IMA jsou limity, funkce, řady, derivace a integrály. Tedy ve velké většině právě to, čím mnozí ukončili matematiku střední školy. Půlka semestru IMA se tedy dá „tahat ze střední“, což je trošku nepříjemné, neb si člověk může navyknout na klid a pohodu, vynechá pár přednášek a rázem je v pasti, neb to co se probírá už nepokrývají jeho schopnosti derivačního a integrálního počtu ze střední. Naštěstí IMA (stejně jako IDA) má záznamy a také cvičení. Cvičení jsou zde ale bodována a to různými způsoby. Někdy je náplní celého cvičení nějaká skupinová práce, někdy se prostě na konci napíše nějaký test. Kromě bodovaných cvičení, má IMA i tři skupinové úlohy. Jedná se o to, že ve skupině řešíte nějakou sadu (asi čtyř) docela náročných příkladů, které během nějaké doby vypracujete a pak na cvičení je náhodně losován někdo ze skupiny kdo musí náhodný příklad prezentovat. Platí tedy i nějaká skupinová zodpovědnost, dbát na to, aby všichni příkladům rozuměli. Proto doporučím začít s tvorbou skupiny co nejdříve a zvážit angažované studenty. Je pak neštěstím, kdy dostanete přiřazeno nějakého gaming vola, co místo matiky paří a pak vám podělá bodový zisk. Každopádně pokud se vyvarujete špatných členů skupiny (šestičlená) dá se získat opravdu hodně bodů. Celkem se dá získat ze cvičení (i s skupinovými úlohami) 40b, kde je ale 10b zápočet. U doc. Hliněné jsem ve svém okolí neznal nikoho kdo by měl méně než 30b.
Semestrálka se nedává zadarmo, ale zase není neudělatelná. V případě IDA bylo možné mít jednu A4 vlastního taháku, zatímco v případě IMA je možné mít rovnou celá skripta. Což zní sice skvěle, ale není to až tak super jak by se mohlo znát. Skripta mají totiž 380 stran a tedy přijít na zkoušku, která má tak akorát časový limit s bichlí s 380 stranami není příliš taktické. Je tedy vhodné skripta projít a vybrat si co je potřeba, případně zvolit již nějakou osekanou volbu. Do skript je dovoleno si psát pouze „vlastnoruční poznámky“, ale při zkoušce se to moc nekontroluje (jen pár lidem v prvních řadách jsou prolistována, zda tam člověk nemá vložené staré příklady). Otázka co si do toho vložit závisí jen na osobní kuráži a morálním pohledu.
Předmět hodnotím jako méně náročný, jen se na něj nevykašlat. Absolvováno za A prvním termínem.

INC
Pod pojmem „návrh číslicových systémů“ jsem nevěděl co si představit. Jedná se o tvorbu a návrh obvodů, řešící nějaké logické funkce mezi které se zařadí i třeba sčítačka nebo násobička, tedy po absolvování předmětu a spojením znalostí z IPR si pak člověk je schopný postavit z elementárních součástek jako třeba z tranzistorů obvod, který bude schopen sečíst nebo vynásobit čísla. Což vnáší do té procesorové magie další světlo. Předmět má docela kvalitní přednášky po všech stránkách, jen jsou dosti únavné a náročné. Ale při jejich pozorném absolvování nemůžete předmět neudělat. Navazuje na ně i cvičení, kde jsou počítány příklady probírané látky, což je velice přínosné. Často se střídají přednášející (Fučík, Martínek a Kořenek), kteří se aktivně podílejí ve vývoji a je to znát. Fakulta se značně podílí na vývoji v této oblasti (bude to mnohokrát prezentováno) a tak předmět nabízí i možné zapojení do vývoje a třeba přípravu na bakalářškou/diplomovou práci. Fakt účasti fakulty na vývoji se odráží v existenci zařízení známé jako FITkit, mezi studenty označováno různě, oblíbeně třeba SHITkit. Hrubě popsáno, je to deska s MCU, FPGA, malým displayem a klávesnicí, nějakými vstupy, výstupy a piny. Studenti jsou s ní teoreticky seznamováni už v IAS v zimním semestru. Na FITkitu je realizován jeden (a jediný) projekt tohoto předmětu. Je téměř každý rok stejný – naprogramování ve VHDL konečného automatu, který plní funkci přístupového terminálu (přijdete ke dveřím nacvakáte nějaký kod nebo necháte naskenovat zornici vypíchnutého oka či otisk useknuté ruky). Projekt není těžký hlavně z důvodu toho, že není moc cest jak jej napsat, takže není na místě téměř žádná protiplagiátorská ochrana. Doporučuji ho ale udělat osobně, neb základy automatů jsou důležité později. Je to práce na jedno odpoledne. Je to spíše o tom „vyzkoušejte si práci s FITkitem a osahejte si VHDL“.
Předmět má půlsemestrálku, projekt a závěrečnou zkoušku. Má takový pseudozápočet, který spočívá v min 4 bodech z projektu.

Absolvováno za C prvním termínem.

IPR – Šoumen Kuny podruhé

Po zimním ITO přichází doc. Kunovský s předmětem zvaným Prvky počítačů. Je to také HW předmět jako INC a také spolu hodně souvisí. Předmět místy navazuje hodně, místy vůbec na ITO a zabývá různými prvky počítače. Mezi hlavní náplň učiva patří AD-DA převodníky, realizace diferenciálních rovnic RLC obvodů pomocí integrátorů, operační zesilovače, nejrůznější registry, HW i teoretická realizace násobení Boothovým algoritmem, dioda a trnazistor (snad vše). Je to tématicky podobné INC, i náročností, jen ve stylu Kunovského. Na ten si dobře navyknete už z ITO a pokud absolvujete přednášky, není důvod to neudělat. Zvláštností předmětu jsou laboratoře. Tvoří se tam různé obvody, probírané na přednáškách teoreticky jako třeba zmíněné integrátory, pak něco s diodama a tranzistorem nebo poslední laboratoř s FITkitem. Pokud si člověk vybere dobrého cvičícího je to zábava a přínos vědomostní i bodový, protože v každých laboratořích lze získat 5b, což při 6 tématech tvoří 30b, což určitě není málo. Osobně jsem je absolvoval u doc. Linharta a mohu jej jen doporučit.
Mnozí si spočítali, že 30b z labin + minimum ze semestrálky(27) je > 50, tedy se úplně vykašlali na půlsemestrální test. Osobně to nedoporučuji, neb stejně se ty vědomosti budete muset naučit pro semestrálku a když získáte aspoň 3b, tak už se můžete pohybovat v počtech labiny + půlsemka + minimum >= 60, tedy máte D. Mně se podařila půlsemka na 10b a zkouška na 48, tedy krásné B. Opět jsem si chtěl vyhádat ty dva body na A, ale neměl jsem cestu do Brna, tedy jsem to nechal na B.

Předmět mi přišel jednodušší i zábavnější než ITO. Přednášky jsou opět kvalitní a doporučuji je absolvovat.

IOS – konečně nějaký Linux

IOS je strašákem prváků a jemným sítem. Mnozí na IOSu skončili. Ale i tak jsem si dovolil ho mít rád, neb se v tomto semestru zabýval konečně nějakým softwarem a dokonce milovaným linuxem. Začínalo se zlehka – nějaký úvod do unixu a shell, ze kterého byl i první projekt. Následovaly filesystemy, což pro linuxáka není nic nového, ale pak přišlo plánování další nepříjemnosti. Ze synchronizace procesů je také druhý projekt (tentokrát v C). Může se zdát, že to není nic těžkého, problém je v množství teorie, kterou je potřeba se naučit a to kvalitně, neb profesor Vojnar je háklivý na kvalitní definice a alergický na takové to marketingové „okecávání“. V tomto a pak v počítání příkladů, které člověk příliš neregistruje na přednáškách, až potom na demu. Zabýváte se filesystemy, organizací dat na disku pak přijde otázka „kolikrát maximálně proběhne čtení z disku při provedení následujícího kódu“. To je ta záludnost tohoto předmětu. Krom toho, se zdá, že mnohé definice jsou primitivní, jasné a netřeba se je učit, ale zkuste si tak z hlavy sesmolit deset smysluplných vět na tak primitivní pojem jako „operační systém“. Konkrétně jeho roli, cíl a úloha.
Záchranou a velice pozitivním prvkem, byla dema. Proběhla celkově tři a to k prvnímu projektu, před půlsemestrálkou a zkouškou. Pro většinu z nás byla velmi cenná.
Profesor Vojnar je kapacitou s kvalitním výkladem a místy překvapivým humorem. Každopádně nedá nikomu nic zadarmo a každý bod musí být zasloužený.
Předmět má dva projekty (shell a synchronizace) a půlsemestrálku.
Absolvováno za D prvním termínem, což na dlouholetého linuxáka není extra výkon, ale vzhledem k pověsti předmětu je to úspěch.